Mé dílo je formováno spontánností a gestičností. Pracuji s řezáním, stříháním a trháním papíru, lepením, otisky, stříkáním tuše a barev. Využívám grafické, kresebné i malířské postupy a zapojuji do tvorby živly. Kombinuji principy různých výtvarných technik, kterým jsem se v minulosti věnovala, a nechávám je vzájemně se ovlivňovat.
V land artu používám přírodniny konkrétního místa. Některá díla vznikají přímo na místě, jiná teprve čekají na svůj okamžik a k některým se pravidelně vracím. Dílo mi dává možnost spočinout v tom, co právě je – být přítomná, naslouchat místu a reagovat na něj.
Mé dřívější práce zkoumaly kresbu, malbu a grafiku a pohrávaly si se stínem. V současné tvorbě se stále více otevírám spontánnosti, materiálu, prostoru a přírodě.
Místo, ve kterém tvořím, je pro mě velmi důležité. Jsem obklopena lesy a výhledem na pískovcové útvary, které daly jméno celé sérii – Boží kámen. Cítím se zde bezpečně. Právě pocit bezpečí mi umožňuje otevřít se procesu tvorby a tomu, co může přijít.
Na začátku se potřebuji vyladit do klidu, ze kterého může vše začít vznikat. Když začínám, prožívám zároveň vzrušení i nervozitu. Je to krok do neznáma, otevření se prostoru a možnosti, že vznikne něco, co jsem předem nemohla naplánovat. Tvořím ve chvíli posvátné přítomnosti.
Poté už vše plyne téměř samo. Přichází lehkost, radost a vděčnost. Těším se z toho, co právě vzniká pod mýma rukama. Provází mě zvědavost – od dětství miluji moment překvapení.
V těchto činech dostává úzkostlivá mysl prostor k odpočinku. Tvorba pro mě není únikem z reality, ale jejím rozšířením. Je způsobem, jak se zastavit, naslouchat, být přítomná a otevřít se tomu, co právě přichází.
Přeji ostatnim aby energie, kterou mi toto místo i samotná tvorba dávají, byla přenositelná dál — do každého díla, které vznikne. A aby vnímající mohl skrze ně pocítit nejen vizuální stránku ale i uvolnění mysli, které tu nacházím já.
Věřím, že život je člověku v první řadě přející. Pokud se rozhodneme mu důvěřovat, může nám pomáhat na každém kroku. Učím se naslouchat a zároveň se učím projevovat to, co cítím.
